|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Problematika edukace rodinných příslušníků pečujících o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci
Polášková, Veronika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Počet pacientů závislých na dlouhodobé umělé plicní ventilaci stále přibývá (Chau et al., 2017). Po stabilizaci stavu dítěte je možné, aby tito pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování a převedeni na domácí ventilátor. Aby tito pacienti mohli fungovat v domácím prostředí, je důležité správně proškolit rodinné příslušníky či jiné pečující (Borought a Dougherty, 2016). Cíl práce: Cílem výzkumné práce bylo zjistit, jak probíhala edukace na oddělení intenzivní péče, dále získat názor pečujících na kvalitu celého edukačního procesu, a nakonec představit problémy, se kterými se rodinní pečující v domácím prostředí nejčastěji setkávají. Metodologie: Výzkum probíhal na základě kvalitativní studie. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky, kteří pečují o pacienty na domácí plicní ventilaci. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 respondentů. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací a podkategorizací. Výsledky: Ve výzkumném šetření byly zjištěny důležité aspekty týkající se problematiky edukace rodinných příslušníků. Na základě výsledků z rozhovorů jsme zjistili, že pečující vnímají proces zaškolení velmi pozitivně, nicméně problémy se kterými se setkali, byly například v nedostatku času personálu při...
|
|
|
Edukace rodičů dětí na dlouhodobé umělé plicní ventilaci
Holá, Barbora ; Vaicová, Karolína (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace rodičů dětí dlouhodobě závislých na umělé plicní ventilaci. V praxi se stále častěji setkáváme s dětmi, které jsou doživotně odkázané na přístrojovou ventilační podporu. I těmto dětem je díky moderní medicíně a medicínské technologii umožněno propuštění do domácí péče. Rodiče se před propuštěním musí seznámit s velkým množstvím nových informací a naučit se mnoha novým dovednostem, které jsou nezbytné k tomu, aby byly schopni svému dítěti poskytnout potřebnou ošetřovatelskou péči. Role zdravotní sestry je zde nezastupitelná a kvalita edukace zdravotníků by měla být na nejvyšší možné úrovni. Teoretická část práce je věnována tématům pedagogiky, edukace a komunikace, základním pojmům a psychologickým aspektům, které rodiny takto nemocných dětí ovlivňují. Závěrečné kapitoly teoretické části se zabývají problematikou umělé plicní ventilace a zajištění dýchacích cest s ohledem na pediatrickou specifiku. Empirická část práce je zaměřena na kvalitu poskytování edukace těmto rodičům na konkrétním oddělení. Cílem práce bylo zmapovat, za jakých podmínek a jakým způsobem edukace rodičů na tomto oddělení probíhá. klíčová slova: dítě, edukace, péče, rodina, tracheostomie, umělá plicní ventilace
|
|
|
FILOZOFICKÉ ZDŮVODNĚNÍ LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI
NOVÁKOVÁ, Lucie
Filozofické zdůvodnění lidské důstojnosti Ve 20. století došlo v hospodářsky vyspělých zemích k přechodu k informační společnosti. Rozvoj informačních technologií přináší svobodu obrovských rozměrů, na straně druhé se prudce zrychlil úpadek instituce rodiny, změnila se povaha vzájemných vztahů ve společnosti. Soudobá věda tak zasahuje do lidské přirozenosti. V medicíně byly vyvinuty technologie, které dokáží prodloužit lidský život, zároveň vyvolávají otázku, zda je takový život ještě důstojný. Nynější pojetí lidské důstojnosti je ovlivněno i řadou tragických událostí v naší nedávné historii. Reakcí na tyto krutosti byl mohutný rozvoj ochrany lidských práv, jako snaha zabránit tak podobným situacím do budoucna. Respektování lidské důstojnosti je podstatou povolání zdravotně sociálních pracovníků, kteří spolu s dalšími sdruženími a organizacemi pomáhají zdravotně postiženým osobám. Projekt domácí umělé plicní ventilace (DUPV) je určen pro těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou celoživotně závislí na práci dýchacího přístroje. Cílem práce bylo zmapovat postoje osob na DUPV k pojetí vlastní důstojnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, sledovaný soubor byl tvořen sedmi respondenty na DUPV, kteří byli vybíráni technikou náhodného výběru a technikou "snow ball sampling". Metodou sběru dat byl biografický rozhovor po němž bylo respondentům položeno 20 standardizovaných otázek, které se vztahovaly ke stanoveným výzkumným otázkám. Na základě výsledků jednotlivých rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, získaná data byla sumarizována v grafech a tabulkách. Byly stanoveny tři výzkumné otázky - 1. Jak subjektivně vnímá svou důstojnost těžce nemocný člověk s DUPV? 2. Které nemateriální faktory podporují důstojný život nemocným s DUPV? 3. Jaké materiální faktory zlepšují nemocným s DUPV kvalitu života? Na všechny otázky se výzkumem podařilo odpovědět. Výsledky práce chceme zprostředkovat odborné veřejnosti, především Centru pro DUPV v Brně. Také respondentům zasíláme výsledky výzkumu a informace z kapitoly o sociálním zabezpečení i kontakty na pomáhající organizace.
|
host ::
RSS.